Sokolská župa Rakouská

Dějiny

X

X

X

Krátké dějiny Sokola

V roce 1860 se poprvé setkal  M.Tyrš s J.Fügnerem a diskutovali myšlenku založení česko-německého tělocvičného spolku. Bohatý sponzor však chtěl podporovat pouze spolek německý. Tehdy navrhl Tyrš založit svébytný český tělocvičný spolek.

Založení se datuje 16.únorem 1862, kdy byla svolána ustavující valná hromada a sice do Malypetrova ústavu v Panské ulici. Dostavilo se 75 členů,starostou byl zvolen Jindřich Fůgner, místostarostou a později náčelníkem  Miroslav  Tyrš ( původně Friedrich Tirsch), členové výboru byli m.j. Rudolf Thurn-Taxis, Emanuel Tonner, Dr.Julius Gregr, Ferdinand Náprstek (Fingerhut) a Jan Kryšpín.

Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner,  Fügner navrhl tykání a oslovení sestro a bratře,  Josef Mánes navrhl kroj (garibaldovská košile byl podnět Fůgnerův), Josef Barák navrhl pozdrav NAZDAR a  Tyrš byl původcem zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti, dobrovolná práce a kázeň atd. I heslo ‚Tužme se‘ pochází od Tyrše.

Vlastní činnost zahájil Sokol pražský 5.března 1862. Zájem byl tak veliký, že se cvičilo kromě neděle denně a sice prostná, nářaďové cvičení, skoky, zápas a později vesalování, plavání střelba a  šerm.

Kromě cvičení byly pořádány výlety a společenské zábavy. Mezi prvními vystoupeními byla účast na pouti na horu Říp v dubnu 1862. Po deseti letech od zahájení činnosti bylo evidováno 10 000 cvičenců.

První sokolovna byla vybudována  podle návrhu architekta Ullmanna (1863-1864) v Sokolské ulici č.1437. Budovu odkázal Sokolu Jindřich Fügner.

Rozšíření Sokola na venkov bylo brzděno byrokratickými zákony Rakouska. V roce 1871 bylo zahájeno vydávání časopisu Sokol.

Po bouřlivém začátečním rozvoji Sokola dochází v sedmdesátých letech k útlumu. V roce 1875 bylo evidováno jen 71 jednot se 7812 členy, z nichž jen 1156 cvičilo. Stagnaci se podačilo v následujících letech zvrátit.

18.června 1882 se konala ‚Jubilejní slavnost Sokola Pražského‘, jejíchž soužástí byl i průvod Prahou. Tehdy  se cvičilo na Střeleckém ostrově.

Po svém příchodu do Prahy se stal členem Sokola  Pražského a později Malostranského pozdější prezident Tomáš Garrique Masaryk.

V roce 1889  byla založena Česká obec Sokolská.Prvním starostou se stal Dr.Jan Podlipný. Dalším krokem bylo v roce 1895 založení Svazu Českoslovanského Sokolstva , do něhož se zapojily tři tehdejší župy. V roce 1906-za starosty ČOS Dr.Josefa Schreinera-byl založen Svaz Slovanského Sokolstva, který sapojil i další sokolské župy Evropy.

Počínaje rokem 1882 zašal Sokol připravovat v Praze všesokolské slety. Do začátku I.světové války  se konaly slety v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907 a 1915. Požet cvičenců i návštěvníků se neustále zvyšoval.Kromě prostných se cvičilo na nářadí(kruhy, kůň, bradla, hrazda), a kromě jízdy také cvičení na živém koni.

Slibný vývoj Sokola skončil I.světovou válkou. V roce 1915 byla úřady Česká obec Sokolská zakázána pro podezdření z kontaktů na Americký Sokol a pro podporu Masarykovy zahraniční akce.

V říjnu  1918 hrál Sokol významnou roli  při převzetí moci demokratickou společností. Již v roce 1920 mohl pokračovat v pořádání sletů . Během I.republiky byly zorganisovány čtyři velkolepé slety (1920, 1926, 1932 a 1928),na tribunách přihlíželo až 200 000 diváků. Kromě sletů byly pořádány zimní sletové dny, štafety běžců republikou, maraton Praha-Lány a pod. Jen ve štafetě v roce 1938 bylo 180 000 běžců. Sokolové měli mezi sebou vítěze Olympijských her (Alois Hudec, Ladislav Vácha Bedřich Šupčík a j.)

V roce 1926 byl otevřeno nové Sokolské sídlo-Tyršův dům.

Rozvoj Sokola zastavila krutě II.světová válka a okupace Československa. Sokol byl úředně rozpuštěn, během války bylo popraveno 1212 sokolů a dalších 10 400 vězněno.

Po ukončení válečných útrap obnovil Sokol opět svou činnost. K 1.lednu 1946 již fungovalo 3300 jednot s milionem členů a byly zahájeny přípravy na XI.všesokolský slet, který  se konal na Strahově v létě roku 1948. Ještě během tohoto sletu a těsně po něm bylo poúnorovou  komunistickou vládou zatčeno tisíce sokolů, vyloučeno bylo 11000 členů, a činnost ČOS zastavena. Tisíce sokolů emigrovalo a zapojilo se do činnosti zahraničních jednot. Do USA odešli hlavní osobnosti tehdejší obce sokolské, ses.Marie Provazníková (náčelnice 1936-1938 a 1946-1948) a starosta ČOS z let 1945-1948 br.Antonín Hřebík.

Pokus o obnovu Sokola v období let 1967-1968 byl ukončen vpádem okupačních sovětských armád v srpnu 1968.

V roce 1990, po sametové revoluci, byl Sokol znovuobnoven a navázal na programové tradice spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec a demokracii.

Česká obec sokolská podporuje cvičence ve ca.šesti desítkách sportů a modernizuje svůj program.V gymnastice, judu , házené a basketbalu vykazují sportovci representační úroveň, ale nejpočetnější složkou ČOS je odbor všestrannosti-program pohybových aktivit pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených.

Vyvrcholením činnosti jsou sokolské slety  v šestiročním odstupu .XII ‚Strahovský‘ v roce 1994, XIII slet v roce 2000, oba za přítomnosti prezidenta Václava Havla, následně slet XIV v roce 2006 a v roce 2012 jubilejní XV .slet  v Sytot Tip areně v Edenu ve Vršovicích.


Vladimír Stejskal