KRÁTKÉ DĚJINY SOKOLA

Fotografický zdroj: eSbírky.cz Národního muzea Praha

V roce 1860 se poprvé setkal Miroslav Tyrš s Jindřichem Fügnerem a diskutovali myšlenku založení Česko-německého tělocvičného spolku. Bohatý sponzor však chtěl podporovat pouze spolek německý. Tehdy navrhl Tyrš založit svébytný český tělocvičný spolek. Založení se datuje na 16. únor 1862, kdy byla svolána ustavující valná hromada a sice do Malypetrova ústavu v Pánské ulici. Dostavilo se 75 členů, starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem Miroslav Tyrš (rodným jménem Friedrich Tirsch), členové výboru byli m.j. Rudolf Thurn-Taxis, Emanuel Tonner, Dr. Julius Grégr, Ferdinand Náprstek (Fingerhut) a Jan Kryšpín. Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner, Fügner navrhl tykání a oslovení sestro a bratře, Josef Mánes navrhl kroj (garibaldovská košile byl podnět Fügnerův), Josef Barák navrhl pozdrav "NAZDAR!" a Tyrš byl původcem zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti, dobrovolná práce a kázeň atd. I heslo "Tužme se" pochází od Tyrše.

V roce 1860 se poprvé setkal Miroslav Tyrš s Jindřichem Fügnerem a diskutovali myšlenku založení Česko-německého tělocvičného spolku. Bohatý sponzor však chtěl podporovat pouze spolek německý. Tehdy navrhl Tyrš založit svébytný český tělocvičný spolek. Založení se datuje na 16. únor 1862, kdy byla svolána ustavující valná hromada a sice do Malypetrova ústavu v Pánské ulici. Dostavilo se 75 členů, starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem Miroslav Tyrš (rodným jménem Friedrich Tirsch), členové výboru byli m.j. Rudolf Thurn-Taxis, Emanuel Tonner, Dr. Julius Grégr, Ferdinand Náprstek (Fingerhut) a Jan Kryšpín. Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner, Fügner navrhl tykání a oslovení sestro a bratře, Josef Mánes navrhl kroj (garibaldovská košile byl podnět Fügnerův), Josef Barák navrhl pozdrav "NAZDAR!" a Tyrš byl původcem zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti, dobrovolná práce a kázeň atd. I heslo "Tužme se" pochází od Tyrše.Vlastní činnost zahájil Sokol pražský 5. března 1862. Zájem byl tak veliký, že se cvičilo kromě neděle denně a sice prostná, nářaďové cvičení, skoky, zápas a později veslování, plavání střelba a šerm.Kromě cvičení byly pořádány výlety a společenské zábavy. Mezi prvními vystoupeními byla účast na pouti na horu Říp v dubnu 1862. Po deseti letech od zahájení činnosti bylo evidováno cca. 10 000 cvičenců. První sokolovna byla vybudována podle návrhu architekta Ullmanna (1863-1864) v Sokolské ulici č. 1437. Budovu odkázal Sokolu Jindřich Fügner. Rozšíření Sokola na venkov bylo brzděno byrokratickými zákony Rakouska-Uherska. V roce 1871 bylo zahájeno vydávání časopisu Sokol. Po bouřlivém začátečním rozvoji Sokola dochází v sedmdesátých letech k útlumu. V roce 1875 bylo evidováno jen 71 jednot se 7812 členy, z nichž jen 1156 cvičilo. Stagnaci se podařilo ve následujících letech zvrátit. 18.června 1882 se konala "Jubilejní slavnost Sokola Pražského", jejíchž součástí byl i průvod Prahou. Tehdy se cvičilo na Střeleckém ostrově. Po svém příchodu do Prahy se stal členem Sokola Pražského a později Malostranského pozdější prezident Tomáš Garrique Masaryk. Česká obec Sokolská byla pak založena v roce 1889. Prvním starostou se stal Dr. Jan Podlipný. Dalším krokem bylo v roce 1895 založení Svazu Českoslovanského Sokolstva, do něhož se zapojily tři tehdejší župy. V roce 1906, za starosty ČOS Dr. Josefa Schreinera, byl založen Svaz Slovanského Sokolstva, který zapojil i další sokolské župy Evropy. Počínaje rokem 1882 začal Sokol připravovat v Praze všesokolské slety. Do začátku I. světové války se konaly slety v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907 a 1915. Počet cvičenců i návštěvníků se neustále zvyšoval. Kromě prostných secvičilo na nářadí (kruhy, kůň, bradla, hrazda), a kromě jízdy také cvičení na živém koni.Slibný vývoj Sokola skončil I. světovou válkou. V roce 1915 byla úřady Česká obec Sokolská zakázána pro podezření z kontaktů na Americký Sokol a pro podporu Masarykovy zahraniční akce.V říjnu 1918 hrál Sokol významnou roli při převzetí moci demokratickou společností. Již roku 1920 mohl pokračovat v pořádání sletů. Za I. republiky byly zorganizovány čtyři velkolepé slety (1920, 1926, 1932 a 1928), na tribunách přihlíželo až 200 000 diváků. Kromě sletů byly pořádány zimní sletové dny, štafety běžců republikou, maraton Praha-Lány a pod. Jen ve štafetě v roce 1938 bylo na 180 000 běžců. Sokolové měli mezi sebou vítěze Olympijských her (Alois Hudec, Ladislav Vácha Bedřich Šupčík a jiné).V roce 1926 byl otevřeno nové Sokolské sídlo tzv. Tyršův dům. Rozvoj Sokola zastavila krutě II. světová válka a okupace Československa. Sokol byl úředně rozpuštěn, během války bylo popraveno 1212 sokolů a dalších 10400 vězněno.

Po ukončení válečných útrap obnovil Sokol opět svou činnost. Prvního ledna 1946 již fungovalo 3300 jednot s milionem členů a byly zahájeny přípravy na XI. všesokolský slet, který se konal na Strahově v létě roku 1948. Ještě během tohoto sletu a těsně po něm bylo poúnorovou komunistickou vládou zatčeno tisíce sokolů, vyloučeno bylo 11000 členů, a činnost ČOS zastavena. Tisíce sokolů emigrovalo a zapojilo se do činnosti zahraničních jednot. Do USA odešli hlavní osobnosti tehdejší obce sokolské, ses. Marie Provazníková (náčelnice 1936-1938 a 1946-1948) a starosta ČOS z let 1945-1948 br. Antonín Hřebík. Pokus o obnovu Sokola v období let 1967-1968 byl ukončen vpádem okupačních sovětských armád v srpnu 1968.

V roce 1990, po sametové revoluci, byl Sokol znovuobnoven a navázal na programové tradice spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec a demokracii. Česká obec sokolská podporuje cvičence v cca. šesti desítkách sportů a modernizuje svůj program. V gymnastice, judu, házené a basketbalu vykazují sportovci reprezentační úroveň, ale nejpočetnější složkou ČOS je odbor všestrannosti a to program pohybových aktivit pro všechny lidi, včetně tělesně postižených. Vrcholem sokolské činnosti jsou sokolské slety v šestiročních odstupech. XII. Strahovský v roce 1994, XIII. slet v roce 2000, oba za přítomnosti prezidenta Václava Havla, následně slet XIV.

V roce 2006 a 2012 jubilejní XV. slet v Sytot Tip aréně v Edenu ve Vršovicích.

Vladimír Stejskal